Pokud se tato zaÄne liÅ¡it už u rodiÄů samotných, nenà to dobré. Jeden zakáže a druhý povolÃ. To je hodnÄ› Å¡patná cesta a dÃtÄ› toho pozdÄ›ji dokáže zneužÃvat. Já jsem vÅ¡ak mÄ›l spÃÅ¡e na mysli to, že rodiÄe budou vychovávat své dÄ›ti jinak v EvropÄ› a jinak v Asii. Protože jsou vÅ¡ude jiné zvyklosti. Â
Zvyklosti jsou vÅ¡ak jiné už v každé domácnosti, takže dobrá výchova dÃtÄ›te zaÄÃná zde. Jenže pokud se nÄ›kde doma nÄ›co smà a jinde ne, dÃtÄ› se tam bude stejnÄ› chovat jako doma. Je tomu tak nauÄeno. A tÃm si „tam“ mohou Å™Ãci, že je dÃtÄ› nevychovanec. Kde bude pravda? Â
ZatÃm to vÅ¡ichni bereme tak, že existuje urÄitý úzus základů dobrého chovánÃ. ZaÄÃná to už pozdravem. NÄ›kde se uÄÃ, že by se mÄ›lo pozdravit každého starÅ¡Ãho ÄlovÄ›ka a jinde že jen toho koho známe. Takže?Â
Zdravit nÄ›koho koho dÃtÄ› nezná je sice sluÅ¡né, ale může to být dvojseÄná zbraň. Ve mÄ›stÄ› se s tÃm ÄlovÄ›k už nesetká, ale protože hodnÄ› chodÃm vesnicÃch, tam ten zvyk jeÅ¡tÄ› stále je. Â
Výchova dÄ›tà zaÄÃná již od jejich útlého vÄ›ku. A každý má na ni své názory. Jeden takové, druhý onaké. A nemá moc smysl se pÅ™Ãt, které jsou ty správné. To, co my tolerujeme u naÅ¡ich dÄ›tà nejsou schopni tolerovat naÅ¡i rodiÄe. A je jen otázka, zda dojde ke konfliktu. NemÄ›lo by, protože ti staršà by mÄ›li respektovat výchovu svých vnouÄat. KupÅ™Ãkladu jde o to, že se u jÃdla dÄ›lajà blbinky. To u nÄ›koho neexistuje, protože u jÃdla se má jÃst a dÃtÄ› mÃsto aby se soustÅ™edilo na to jÃdlo, soustÅ™edà se na to, že mu jeden z rodiÄů hrajeÅ¡ tÅ™eba divadlo. Jenže moudrý prarodiÄ si to nechá pro sebe a nechá výchovu na svých dÄ›tech. Zda se osvÄ›dÄà nebo ne poznajà pak nejlépe oni sami. Â
JistÄ› si i vy dáváte záležet na svých dÄ›tà a vedete je jen k tomu nejlepÅ¡Ãmu. To se vám Äasem vÅ¡echno vrátà a vy budete i ve stářà spokojenà rodiÄe. A budete se dÃvat, jak vaÅ¡e dÃtÄ› vychovává své dÄ›ti.Â